Houby. Zvláštní slovo, žeáno. A zvláštní bytosti, ty houby.

A ano, je to tady. Sběr hub ve velkém. I já mám houby. Mám velké houby. 

V tomto případě vynikne i náš nádherný český jazyk. Protože pro cizince ta věta: „Mám velké houby.“ může znít i ve smyslu, že mám velké nic. A co více, věta: „Znám houby.“ pro cizince může znamenat, že jsem vypatlaná. 

Ovšem pravý význam znám hlavně já. Protože mám houby a jsem z toho „vedle jako bedle.“ Čili pro cizince to může vyznít, že mám nic a ještě jsem z toho mimo. 

A přitom (vezmu to ve stylu Slabikáře pro první třídy před 40 lety. Místo houby si dosaďte maso): „Xenie má mísu. V míse jsou houby. Palino (můj manžel) mele houby. Ooooo my se máme!“

Konkrétně máme houbu s názvem Bedle.

Jaká bedle je jedlá

Před pár dny jsem o bedli viděla na Instagramu krásné video od Zbožňované ženy. Krásně v něm ukazovala, že bedle vysoká může být i nízká a že jí poznáme podle toho, že na nožičce má prstýnek, kterým můžeme hýbat. To jsem vůbec nevěděla! Že to je poznávací znamení Bedle. A co vím je to, že je také jedlý. Ten bedlí prstýnek se také jí.

Jedlá bedla má na sobě takové drobné šupinky, a to jak na klobouku, tak na tom třeni.

Bedli znám od dětství. Už babička mi říkala, že na zahradě jsou bedle, které mají:

  • červenější klobouček a tu sbírat nesmím.
  • Naopak, bedle více světlá je ta pravá. Vypadá jako deštník. 

Bedla jako „deštník lesa“

Bedla vysoká (Macrolepiota procera) je známá nám všem díky své vysoké výšce a díky svému velikému klobouku. Je krásným solitérem lesa. Taková dáma s kloboukem, který se může rozpřáhnout až do průměru 30 cm. Když prší, vypadá opravdu jako malý lesní deštník. Také jsou pod tím jejím klobouko deštníkem schovaní před deštěm, nebo po dešti, různí hmyzáci, hlemýžďové, plži a mlži. (Jsem se nechala trochu unést, pardon. smíích. To mám totiž ještě ze základní školy hlášku: plži, mlži, hlavonožci).

A pozor!

Malé bedle neberte! Kdo nemá trávicí enzym, může po nich blinkat. Informace z kurzu Mykoterapie Mgr. Daniela Pilařová.

Zpracování bedle

Používá se hlavně ten klobouček. Umí do sebe nasáknout při smažení hodně oleje, takže já ji nejraději prostě jen suším. Ona se pak rozpadá, proto z ní mám prášek a používám ji jako koření

Klidně ten prášek z bedle smícháme se solí. Máme pak houbovou sůl.

V mém dětství babička dělala hlavně houbovou smaženici. Není k jídlu moc vhodná na noc.

Účinky bedle

Obsahuje antioxidanty a co mě překvapilo tak prý i měď. Proto lidé, kteří mají problémy s krví zrovna bedli potřebují. 

Naši předci dělali z bedle obklad na podbřišek u žen, které nemohly otěhotnět. 

Spiritualita bedle

Houby celkově, a bedla zvlášť, propojují svět živých rostlin a rozkládající se hmoty. V duchovním světě to představuje cyklus smrti a znovuzrození.

  • Bedla, která roste vždy na rozhraní světla a stínu, je proto symbolem rovnováhy mezi životem a nějakou proměnou.
  • Bedla také funguje jako takový bioindikátor, ukazatel zdravého ekosystému. Oni totiž rostou v čistém prostředí. Takže pokud je najdeme, může to znamenat, že půda v okolí je čistá. Že není kontaminovaná těžkými kovy. U nás v lese ji tedy vidím OBZVLÁŠTĚ ráda.
  • Tato houba je také symbolem, že dobré znásobuje dobré. Aspoň tak ji vnímám já, protože se hodně objevuje po dešti. Dokáže vyrůst přes noc do obrovské velikosti. V některých krajích se věří, že když člověk bedlu uvidí jako první houbu sezóny, přinese mu to štěstí a plodnost.

Plodnost v mém věku, to už fakt ne, ale tady je myšleno plodnost všeho dobrého. A to chceme, že?

Xenie Bodorík Pilíková
Jsem Xenie Bodorík Pilíková, mezinárodně diplomovaná klinická aromaterapeutka (Diploma in Aromatic Science, Tisserand Institute, Honors) a masérka pro zdravotnictví s praxí od roku 2005. Jako lovkyně příběhů rostlin a kurátorka voňavé historie propojuji aromaterapii, destilaci rostlin, vykuřování, práci s tělem a skutečné zkušenosti z cest za vůněmi. Své znalosti předávám prostřednictvím živých setkání a online kurzů.

S manželem cestujeme za vůněmi a příběhy rostlin. V Indii jsme poznávali tradiční destilaci vetiveru a výrobu vonných tyčinek, v Bulharsku růžovou tradici a v Provence pěstování a destilaci levandule. Navštěvujeme destilérky i další voňavá místa v různých částech světa a poznáváme místní kulturu, tradice a život tamních lidí.

Učíme a inspirujeme lidi, jak si mohou pomoci přírodními cestami. Milujeme poznávání světa, vůní a příběhů rostlin.

Bydlíme v lese v Brně, kde pořádáme zážitkové kurzy.

Přehled našich zážitkových kurzů najdete zde 

Recepty a doporučení uvedené v článcích vycházejí z mých znalostí a zkušeností. Nenahrazují však lékařskou péči. Při závažných zdravotních potížích nebo pochybnostech o svém zdravotním stavu se vždy poraďte se svým lékařem.

Komentáře