Rakovina prsu a moje léčebné doporučení

Mám spoustu klientek, které mají, nebo měly rakovinu prsu. Některé přišly o obě prsa, některé ne. Co mají společného?

Teď se nebudu hrabat ani v minulých životech, ani v psychosomatice. Dokonce ani v přivtělených duších. Prostě absolutně v ničem, co odpoutává od tady a teď. A asi někteří omdlí, ovšem toto všechno považuji za naprosté hovadiny.

Protože všechny ženy mají společnou chuť ŽÍT. A touží se radovat. A to se dá i bez zdloooouuuuhaaavých alibistických nimrání v ničem.
Spousta lidí je překvapených, že vydržím být od rána do večera ve tmě. Že masíruji bez denního světla a ještě jsem happy. Jednou jsem četla krásnou myšlenku:

“ Kdo nepostřehl, že je tma, nepotřebuje světlo.“

(nevím, kdo to napsal. Že by já?) 

A takto přistupuji i k lidem. Když se totiž člověk osvobodí od různých programů, dovolí si být SVOBODNÝM. A pak, ať se děje co se děje, stanou se zázraky.
Ten zázrak nespočívá v tom, že zůstanu naživu. Ten zázrak spočívá v tom, že cítím štěstí, cítím smutek, ale vím, že to patří k životu a tak si to užívám.

Klientka mi říkala, že její kamarád, který má rakovinu, měl problém s krví. Nešlo mu upravit výsledky, nereagoval na nic. S kamarádem si udělali tuto noc…a ráno mu všechno naskočilo. Lékaři byli překvapeni.

Nejvíce se ženám líbí mé léčebné doporučení:

• Pošlete všechny pryč z domu. Hlavně na noc.
• Žádná vůně!! Aromalampu odnést daleko.
• Kupte si flašku oblíbeného alkoholu.
• Pusťte si hudbu.
• Popíjejte.
• Litujte se! A hodně!
• Plačte. Co plačte. ŘVĚTE!!
• A druhý den mi zavolejte.

Všechny ženy během jedné noci našly svou vnitřní sílu. Ulevilo se jim. Skoro všechny během jedné noci, kdy se věnovaly svým smutkům a bolestem, kdy si dovolily být samy sebou, kdy vlastně po dlouhé době byly SAMY, bez našeptávání moudrých rad druhých, došly k nějakému cíli ve svém životě, který opravdu chtějí.

Většinou mi řeknou, že tuto noc si sáhly na dno svých bolestí.

Ovšem ráno se kupodivu cítily obrovsky osvobozené.

Jedinou bolest, kterou cítily, byla bolest hlavy po vopici. 

Co pochopily při této léčbě?

• Pochopily, že všechno má svoje řešení.
• Opustily bolest nad ztrátou prsíček.
• Uvědomily si, že beránci jsou sežráni vlkem a že je potřeba občas se sama postavit za sebe.
• Pochopily, že je potřeba oprostit se od všeho, co mě brzdí ve vývoji. A to i za cenu, že je to člověk, který nás miluje.
• Protože to co v životě PŘEKÁŽÍ, nám je k ničemu.

A i prsa, to tak mají.