
Burské oříšky, arašídy. Jsou z Podzemnice olejné. Tak se jmenuje ta rostlinka, z které jsou ty zvláští plody zvané arašídy, které všichni tak dobře známe. O názvu podzemnice olejná se můžeme poučit i ve filmu Pekařův císař (děkuji Editě K.)
A věděli jste, že rostou na poli jako například brambory? Pro mě to bylo celkem veliké překvapení.

Můžeme je u nás koupit pražené i nepražené, solené i nesolené. My většinou kupujeme pražené nesolené. Ale když nááhodou seženeme v České republice nepražené, tak stačí je dát buď do trouby nebo na pánev a mírně opražit. Ta vůně při tom pražení na té pánvi, to je nádhera!

Na fotce je pole arašídů. A také můj manžel v diskuzi s naším průvodcem po Vitnamu Jiřím Zajícem, který tam bydlí a který nás zavedl mimo turistické oblasti. No a vzadu na té fotce jsou vidět takové stavby. To jsou hroby, přátelé.
Ve Vietnamu si ti bohatí pohřbívají své blízké rovnou u domu. Na poli. Takže co kraj, to jiný mrav. U nás někteří lidé berou dům u hřbitova pomalu za černou magii, tady to berou jako štěstí, že mají své milované kam dát a mají je „blízko“ sebe. Baví mě to celozeměkoulové „náboženství“. Proto se NIKDY nebudu s žádným hádat. Je to JENOM jeho náhled – konec vsuvky.
Arašídy miluju, a vy? Arašídy patří k jídlu chudých. Představte si, že ve Vietnamu je vaří! A další šok: arašídy patří k luštěninám.

Miluju do domácího arašídového másla arganový olej. Je výborný nejen do domácích luxusních krémů na čůňu, ale i do jídla.
Když byla moje dcera v Anglii, jedla tam vurákové (arašídové) máslo každý den. V Anglii si ho totiž dávají ráno k snídani na toustový chléb a k tomu přidají marmeládu. No. Mě stačí samotné arašídové máslo.
Přátelé pozor, na arašídy může mít někdo alergii. Například já nemůžu moc české lískové ořechy. Třeba z Německa nebo Itálie, takové ty veliké, ty už trošku ano. Jakmile pozřu ty české, začne mi otékat hrdlo, svědit a začnu se trochu dusit. Kašlat. Takže pozor i na arašídy, i ty mohou někomu dělat zle.
S manželem cestujeme za vůněmi a příběhy rostlin. V Indii jsme poznávali tradiční destilaci vetiveru a výrobu vonných tyčinek, v Bulharsku růžovou tradici a v Provence pěstování a destilaci levandule. Navštěvujeme destilérky i další voňavá místa v různých částech světa a poznáváme místní kulturu, tradice a život tamních lidí.
Učíme a inspirujeme lidi, jak si mohou pomoci přírodními cestami. Milujeme poznávání světa, vůní a příběhů rostlin.
Bydlíme v lese v Brně, kde pořádáme zážitkové kurzy.
Přehled našich zážitkových kurzů najdete zde
Recepty a doporučení uvedené v článcích vycházejí z mých znalostí a zkušeností. Nenahrazují však lékařskou péči. Při závažných zdravotních potížích nebo pochybnostech o svém zdravotním stavu se vždy poraďte se svým lékařem.