Dětství, nenávist k rodičům

Mívám klienty, kteří trpí svým dětstvím.

Chováním svých rodičů.

Tím, že rodiče chlastali. Tím, že je rodiče bili.

Bezmocní nad tím, že byli maličcí, závislí a nemohli v té chvíli nic dělat. 😢

Sedím, poslouchám. 😍😍

Ozvu se jen tehdy, když dostanu otázku.

Například proč nedokáží překonat jakousi úctu k tomu, že je to máma nebo táta.

Například proč tak své rodiče nenávidí. Vždyť se to nesmí. Jsou to přece rodiče.

Přátelé. Nevím, jestli by vám pomohlo, kdybyste svou mámu nebo tátu zmlátili. Já svou mámu v 10 letech zmlátila — a stejně jsem byla z toho v prdeli. Takže si myslím, že ty pocity by byli, ať už bychom se jim postavili, nebo ne. 😍

Přátelé. To, že nenávidíte své rodiče, je úplně normální. NORMÁLNÍ. Opravdu.

Jak mohu milovat někoho, kdo mi ubližuje a ubližoval? To NEJDE. 😍 Aspoň ze začátku.

Já nenáviděla strašně moc. Nechala jsem svou nenávist, křivdu proběhnout. A pak, časem, jsem se zamyslela. Proč se ke mě tak chovali?

A začala jsem se zajímat o JEJICH dětství. O jejich život. 😍

A přišlo pochopení. Láska. I přesto, že se chovali jako kokoti, je dokážu dnes všechny přijmout.

Můžou se dál chovat tak jak cítí, takoví, jací jsou a já je přijímám. Umím si už dnes dát hranice, umím se za sebe postavit, umím rozpoznat manipulaci, umím v klidu odrazit slovní útoky, umím toho dnes už hodně.

A hlavně umím je všechny přijmout a vevnitř chápu a vím, že TENKRÁT to jinak prostě nešlo.

Nešlo to a bylo to TENKRÁT. Je to minulost. A dnes je dnes.

Ovšem přátelé, toto všechno dnes umím jen proto, že jsem dala prostor všem svým křivdám, bolestem, nenávisti a SLZÁM.

Dnes to umím proto, že jsem poctivě vyhodila plné popelnice emočního bordelu a mohla si tu popelnici naplnit něčím jiným. 🙃

Je jedno, jestli je to máma nebo táta. Pokud se nevypořádám s těmito základními tématy, tak ještě v šedesáti budu brečet nad tím, že na mě rodiče srali. No. A když se nad tím zamyslíme.

Není to trošku škoda, nechat promarnit svůj život jen proto, že se bojím hezky poctivě nenávidět? Je to jako s jídlem. Když se něčeho přejím, už na to nemám chuť.

Tak pojďme se přejíst nenávisti, ať přijde láska a pochopení.

Ono to totiž jinak nefunguje. Anebo funguje. Můžeme si hrát na pseudo duchovní, hlásat celosvětový mír a pak seřvat na fb v diskuzi někoho cizího.

Já volím pochopení. Ať mi v srdci zůstane aspoň trochu lidskosti. 😍😍