Hluboký smutek – význam slz

Pokud se nám stane jakákoliv bolest, naše slzy jsou léčebné. Bez bolesti by každý byl prázdný, bolest nás utváří a dělá silné. U stromu jsou slzy v podobě pryskyřice.

Jednou za čas se stáhnu. Je to proto, že si prožívám nějaký svůj stav. Moc ho většinou nechápu, protože mám krásný život, ale přijímám ho.

Stav hlubokého smutku, který se dere nevím odkud. Respektive, možná vím, ale nic s ním nenadělám. Prostě je.

Vím, že spousta lidí, když je něco postihne, HNED potřebuje něco, aby ty pocity zmizly. Nejde to přátelé. Opravdu je potřeba si ty pocity ODŽÍT.

Ať už je to vztek, nebo smutek, prostě nenaděláme s nimi nic.

Se vztekem pracovat umím. Ale když mě postihne smutek, paralyzuje mě. Určitě to všichni známe přátelé. 

V té chvíli mi nepomůže NIC. A tak se aspoň, když ten pocit mám, snažím nějak rozmazlit. Třeba si koupím ráno kafíčko a jdu pěšky. Vnímám lidi, okolí okolo, srkám si oblíbené kafíčko, jdu do práce a tečou mi slzy.

Nechám je proudit. Takzvaně si nyju. Slzy tečou, já se vevnitř lituju (nevím, jak to jinak nazvat, ale nemá to nic společného s obětí) sleduji lidi, kteří jsou mimo a ani neví, že někdo prochází kolem nich a pláče. (což je pro mě dobře, mohu si to v klidu prožít).

Také to tak máte přátelé?

Není v tom pocit nespravedlnosti (příliš dobře chápu tento svět a vím, proč a jak se tak děje).

Není v tom oběť, že jsem chudinka (příliš dobře vnímám, jak moc jsem požehnaná a mám se dobře).

Není v tom ublížení (nelze mi jen tak ublížit, i když jednou za čas se mě něco „dotkne“, ale to vím, že jsem JEN unavená 

Řekla bych, že v té chvíli jsem pravdivý, křehký, soucítící, žijící člověk. 😍😍