Kočky, naše ruce a léčení energií

Na dovolené jsem si všimla ležící, smutné a apatické kočičky. Ležela nehnutě, plakala a nemohla chodit. Na zadní nožičce měla dvě hluboké, krví zaschlé díry. 

Něčím mě přitahovala. Pomalu jsem se k ní blížila, abych ji nevystrašila. Nedůvěřivě se na mě dívala, trochu prskala, ale nechala mě přijít až k ní. 

Všimla jsem si, že díky tomu zranění dost trpí. Protože jsem s sebou neměla svou homeopatické lékárničku, napadlo mě přiložit k ní ruku a zkusit jí dávat energii. 

Ze začátku se nic nedělo. Kočička byla stáhnutá, nedůvěřivá a kdyby mohla, asi by mě sekla drápkem.

Ale po chvilce se uvolnila, začala místo prskání slabě vrnět a nechala mě mít ruce v její blízkosti. Dokonce mě svým ocáskem „objala“, abych tu ruku NEODTÁHLA, ale nechala působit. Abych zůstala. 

Byl to krásný pocit. 

Proč to píši? Abychom si uvědomili, že naše ruce dokážou léčit. Samozřejmě, že když má někdo podezření na infarkt, nebo mrtvici, OKAMŽITĚ voláme lékaře! Není nic strašnějšího, než si v této chvili hrát s energiemi. 

Ale na druhou stranu, pokud tu záchranku zavoláme a nemusíme zastavovat stříkající krvácení tlakem v ráně, máme volné ruce, klidně můžeme své ruce přiložit třeba na srdíčko, nebo NAD ránu a pomoci tak človíčkovi překonat nejhorší.

Ne náhodou si sami přikládáme ruce na místo, kam se praštíme. 

Hladíme malé dítě, nebo někoho, komu je smutno, abychom ho utěšili. 

Držíme se za ruce.

Ruce, to je prodloužené srdce. Pokud je srdce tvrdé, ruce mlátí hlava nehlava. Pokud je srdce plné lásky, ruce léčí. VŠECHNY RUCE přátelé…. i ty vaše. 

Úvodní fotku Damiána, tmavé kočky, fotila fotografka Marta Zavřelová a mohu ji publikovat s jejím laskavým svolením. Děkuji.