
Často píšu o své dceři.
Moje dcera už má 18 let za sebou. Je dospělá a dávno není miminko. Už fungujeme mezi sebou jako kamarádky. Blízké přítelkyně. Už sklízím to, co jsem během našeho společného života od miminka doteď zasela.
Myslím si, že:
nastává veliký problém mezi dítětem (je jedno, jestli je to dcera, nebo syn).

Prostě najednou byla. Jiné zájmy, jiné názory, dospěla.
Četla jsem názor, že když je dítě malé, je malé proto, že když narušuje hranice, můžeme ho odnést do jeho pokojíčku.
Když je velké, už to nejde. To pak jen sklízíme to, co jsme zaseli. V této chvíli se ukáže všechno.
Pokud nám naše už skoro dospělé dítě leze na nervy, tak nám leze na nervy jen naše zrcadlo naší osobnosti v podobě skoro dospělého dítěte.

Ale přátelé, někdy to, že nám leze na nervy je obyčejný zákon života. Tento skoro dospělý odejde s dalším skoro dospělým, aby společně poznali svět a zase se pak, už dospělí, vrátili s dalšími malými dětmi.
Krásný koloběh, že.
S manželem cestujeme za vůněmi a příběhy rostlin. V Indii jsme poznávali tradiční destilaci vetiveru a výrobu vonných tyčinek, v Bulharsku růžovou tradici a v Provence pěstování a destilaci levandule. Navštěvujeme destilérky i další voňavá místa v různých částech světa a poznáváme místní kulturu, tradice a život tamních lidí.
Učíme a inspirujeme lidi, jak si mohou pomoci přírodními cestami. Milujeme poznávání světa, vůní a příběhů rostlin.
Bydlíme v lese v Brně, kde pořádáme zážitkové kurzy.
Přehled našich zážitkových kurzů najdete zde
Recepty a doporučení uvedené v článcích vycházejí z mých znalostí a zkušeností. Nenahrazují však lékařskou péči. Při závažných zdravotních potížích nebo pochybnostech o svém zdravotním stavu se vždy poraďte se svým lékařem.