
Pelyněk mám ráda. Nejen jako bylinu, ale i pro jeho příběhy, vůni, historii a trochu té magie, která se kolem něj táhne po staletí.
A hned na začátku jedna důležitá věc, přátelé. Pelyněk není jen jeden!
Rod Artemisia je obrovský a zahrnuje stovky druhů. Na našich cestách jsme potkávali hlavně dva:
A dnes k nim přidám ještě třetího, protože se o něm hodně mluví, a to
Každý z nich je jiný.

Právě Artemisia absinthium má za sebou úžasnou historii spojenou s hořkými bylinnými přípravky, likéry a samozřejmě absintem. A jak vidno, pelyňkové pití nezmizelo ani dnes. Jednou jsem totiž láhev pelyňkového alkoholu našla ve SVÉ lednici. Donesla ji tam kamarádka mé dcery. Učím mládež, že když už chlastat, tak zdravě. Zřejmě si to vzali k srdci.
Pelyňkové alkoholické nápoje jsme potkali například v Chorvatsku a hořká chuť pelyňku má skutečně dlouhou historii používání v souvislosti s trávením. A tady už se dostáváme od historek k tomu, co o pelyňku můžeme říct odborně.

Evropská léková agentura (EMA) uznává tradiční použití natě Artemisia absinthium při dočasné ztrátě chuti k jídlu a při mírných dyspeptických (zažívacích) obtížích.
Je důležité slovo tradiční. Neznamená to, že máme kvalitní klinické studie dokazující všechny účinky, které se pelyňku v herbářích připisují. EMA sama uvádí, že klinických studií u pacientů je nedostatek a použití vychází především z dlouhodobé tradice.
Takže staré tvrzení, že je pelyněk „na játra, žloutenku a cirhózu“, které jsem měla v původní verzi tohoto článku, dnes opravuji.
Tak jednoduše to říct nemůžeme.
Naopak EMA uvádí onemocnění jater mezi stavy, při kterých se přípravky z pelyňku pravého nemají užívat. Stejně tak se nemají užívat při neprůchodnosti žlučových cest nebo zánětu žlučových cest.
I to je krásná ukázka toho, proč má smysl staré bylinářské znalosti průběžně porovnávat se současnými odbornými zdroji.

Pelyňkem si můžeme naplnit i polštář, aby se nám dobře spinkalo
Ještě větší opatrnost je potřeba u éterického oleje. Pelyňkový éterický olej není totéž jako šálek pelyňkového čaje. Chemické složení éterického oleje se může lišit podle původu rostliny a dalších podmínek a některé oleje mohou obsahovat významné množství α- a β-thujonu. Thujon je neuroaktivní látka a při vyšší expozici představuje toxikologické riziko. Proto je pelyňkový éterický olej materiál, se kterým je potřeba pracovat opravdu odborně. Já ho mám ráda především jako výjimečný aromatický materiál a také pro jeho historický a spirituální kontext.
Pelyněk pro mě vždy představoval nový začátek, očistu a překročení hranice mezi tím, co bylo, a tím, co přichází.
Tohle už ale pochopitelně není medicína. Tohle je moje práce s vůní, symbolikou a tradicí, protože v mé spirituální práci používám vůni pelyňku jako obrovsky silný symbol očisty, odpoutání se a nových začátků.

Vlastní parfém na novou cestu chce vždy vlastní lahvičku. Odpoutání.
Tento můj oblíbený spirituální parfém pro období těžkých změn spojuje:
Celá tato směs je pro mě vůně odpoutání.
Když něco končí těžce, když se z někdejší lásky stane vztek, smutek nebo nenávist, pracuji s touto vůní jako s rituálním doprovodem změny.
Netvrdím, že éterický olej „vyléčí“ zlomené srdce. Ale vůně, rituál, vzpomínky a emoce jsou něco, s čím lidstvo pracuje od nepaměti.
A přesně toto propojení mě na aromaterapii fascinuje.
Pelyněk měl v evropských tradicích silnou ochrannou symboliku.
Objevoval se v amuletech a vykuřování a byl spojován s cestováním, ochranou a přechodovými okamžiky života.
Černobýl se objevuje dokonce ve staroanglickém Nine Herbs Charm – Zaříkání devíti bylin, dochovaném v rukopisu Lacnunga.
Proto ho ráda používám také při vykuřování a vyrábíme z něj vykuřovací svazečky.
Když ale mluvím o „ochraně před zlem“ nebo energetické očistě, mluvím o historické a spirituální tradici, ne o klinicky prokázaném účinku rostliny.
Obojí může v mém světě existovat vedle sebe. Jen je nechci zaměňovat.
Hřebíček květ v kombinaci s oudem a pelyňkem je vynikající směs na opuštění, ale takové to těžké, zrádcovské.
Pomáhá na pocit tíhy a beznaděje. Na pocit špíny. Dříve láska, dnes nenávist, hádky, nesnášení, vztek a smutek… Směs transformace na vysoké úrovni, tak, abychom strávili všechno a nebylo nám z toho těžko.
Éterický olej z Pelyňku ráda používám. Probírám ho na mém kurzu s názvem Aromaterapie a Duše a také na kurzu s názvem Aromagie… Pelyněk je totiž ochráncem proti zlu. Vyprávím na kurzu k němu i pověst, díky níž člověk pochopí sílu pelyňku a zároveň si pelyněk zamiluje. ![]()
Pelyněk je kontraindikovaný u dětí, kojících a těhotných.
O bezpečnosti éterických olejích se dozvíte v mém nabušeném online kurzu Vstupní brának k srdci aromaterapie zde.

Pelyněk je jednou z devíti bylin, kterou pohani používali na odhánění démonů a nestvůr.
Můžeme ho i vykuřovat. Rádi si z něj vyrábíme vykuřovací svazeček. Jak si vyrobit vykuřovací svazeček mám článek zde.
Tady se dostáváme hlavně k dalšímu druhu pelyňku s názvem Artemisia vulgaris, tedy pelyňku černobýlu. Zpracovaný pelyňkový materiál se tradičně používá při moxování, metodě tradiční východoasijské medicíny, při které se teplem vznikajícím spalováním moxy, působí na vybraná místa na těle.
Moxa může mít podobu volného materiálu, kuželů nebo známých „doutníků“. A ano, může popálit. Tohle není hračka, kterou bych doporučovala bez znalosti techniky. Ale osobně ji moc ráda používám a miluju.
Pelyněk roční, Artemisia annua, si zaslouží vlastní kapitolu.
Možná jste na internetu narazili na označení „přírodní ivermektin“.
Já bych ho tak nenazývala, protože jak mi vysvětlila jedna moje klientka farmaceutka, Ivermektin a artemisinin nejsou totéž. Jsou to chemicky odlišné látky s odlišným farmakologickým působením.
Pelyněk roční je však zdrojem něčeho skutečně mimořádného, a to je artemisininu.
A jeho příběh je podle mě ještě zajímavější než internetová přezdívka.
Někdy se píše, že „Artemisia annua dostala Nobelovu cenu“.
Samozřejmě ji nedostala rostlina.
V roce 2015 získala čínská farmaceutická chemička Tu Youyou polovinu Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství za objev artemisininu jako účinné látky proti malárii.
A právě tady se nádherně setkává historie rostlin s moderní vědou.
Tu Youyou se při hledání antimalarika obrátila také ke starým čínským lékařským textům. Důležitou inspirací byl starověký recept spojený s rostlinou qinghao, která je spojována s Artemisia annua.
Výsledkem výzkumu byl artemisinin.
Dnes jsou kombinované terapie založené na artemisininu (ACT) zásadní součástí moderní léčby malárie.
To je podle mě mnohem úžasnější příběh než nazvat rostlinu „přírodním ivermektinem“.
Ne. A tohle je opravdu důležité.
Samotná rostlina není totéž co izolovaný artemisinin a ten zase není totéž co standardizovaný léčivý přípravek.
Obsah artemisininu v rostlinném materiálu může kolísat a dávku v domácím čaji nebo tinktuře nelze jednoduše zaměňovat za dávku účinné látky v léčivu.
Světová zdravotnická organizace proto nedoporučuje používat rostlinný materiál Artemisia, a to včetně čajů, tablet a dalších neregulovaných přípravků, k prevenci nebo léčbě malárie.
Jedním z problémů je nedostatečná a proměnlivá dávka účinných látek a také riziko podpory vzniku rezistence parazita.
Takže ano:
Artemisia annua, artemisinin rovná se jeden z velkých příběhů moderní medicíny.
Ale:
Artemisia annua, domácí čaj a léčba malárie, tak takovou rovnici udělat nemůžeme.
Tady je internet často rychlejší než věda.
Artemisinin, jeho deriváty a další látky z Artemisia annua se skutečně zkoumají pro řadu dalších biologických účinků, například:
To je legitimní a velmi zajímavá oblast výzkumu.
Jenže „vykazuje účinek v laboratorním experimentu“ není totéž jako „léčí nemoc u člověka“.
Mezi buněčnou kulturou, zvířecím modelem a skutečným léčivem je obrovská cesta, proto bych zatím nepoužívala formulace typu: „Artemisia léčí rakovinu.“ „Artemisia je antivirotikum.“ „Artemisia řeší herpes.“
Výzkum ano, ale hotová léčebná doporučení ne.
A právě proto pelyňky tolik miluji.
Artemisia absinthium mi vypráví o hořkosti, absintu, trávení, vůni a thujonu.
Artemisia vulgaris mě vede k evropským magickým tradicím, vykuřování a také k moxování.
A Artemisia annua vypráví neuvěřitelný příběh starého čínského textu, moderní vědy, artemisininu, malárie a Nobelovy ceny.
Jedna rostlinná rodina ,a tolik úplně odlišných příběhů.
Právě proto je podle mě škoda udělat z pelyňku jen seznam „na co je“. Já v rostlinách hledám něco jiného. Jejich příběh, historii, vůni, chemii, tradici, vědu i to, co znamenaly pro lidi, kteří je drželi v ruce stovky a tisíce let před námi. A pak si k nim přivoním a příběh pokračuje.
https://www.who.int/news/item/10-10-2019-the-use-of-non-pharmaceutical-forms-of-artemisia
https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/absinthii-herba
S manželem cestujeme za vůněmi a příběhy rostlin. V Indii jsme poznávali tradiční destilaci vetiveru a výrobu vonných tyčinek, v Bulharsku růžovou tradici a v Provence pěstování a destilaci levandule. Navštěvujeme destilérky i další voňavá místa v různých částech světa a poznáváme místní kulturu, tradice a život tamních lidí.
Učíme a inspirujeme lidi, jak si mohou pomoci přírodními cestami. Milujeme poznávání světa, vůní a příběhů rostlin.
Bydlíme v lese v Brně, kde pořádáme zážitkové kurzy.
Přehled našich zážitkových kurzů najdete zde
Recepty a doporučení uvedené v článcích vycházejí z mých znalostí a zkušeností. Nenahrazují však lékařskou péči. Při závažných zdravotních potížích nebo pochybnostech o svém zdravotním stavu se vždy poraďte se svým lékařem.