Zmarlinka Jidášova a směs na sílu žít a odpouštět

Znáte Zmarlinku Jidášovu?  Latinsky Cercis siliquastrum.

O tom, že nám roste na stráni jsem se dozvěděla až od mé kamarádky Bohunky P., která se na strom nevěřícně vrhla se slovy: „Jéé, vy tady máte můj milovaný strom, který jsem už taak dlouhooo neviidělááá! Je to vzácný strom, víte to?“ No jasně, že jsme to nevěděli.

Našla jsem si o něm zmínku, že je tento strom používaný hlavně v palestinské medicíně.

Účinky Jidášova stromu

• na karcinom prsu (vůbec netuším, jak ji používají)
• antimikrobiální
• antioxidační vlastnosti. Informace jsem našla zde.

A podle pověsti se na tomto stromu oběsil Jidáš poté, co zradil za třicet stříbrných Ježíše. Dokud o stromu Jidáš nevěděl, byly na něm květy bílé. Ve chvíli, kdy se na něm oběsil, květy zčervenaly hanbou. Anebo jsem také vyčetla, že květy které kvetou přímo z toho stromu symbolizují slzy Ježíše, zatímco barva znamená hanbu za Jidáše.

Tato růžovo fialová barva je spojována s římskými a byzantskými císaři. Znamená totiž královskou hodnost. Dříve touto barvou byly olemovány porodní pokoje císařoven. Od toho vzniklo pořekadlo: „Narozený ve fialové“. To znamená, že už od narození to mimino bylo určeno k nadřazenosti a něčemu více, než byl obyčejný lid.

Tak mě napadá, že by i ta fialová krev byla od toho odvozena? Jako že mají šlechtici fialovou krev. Což je pochopitelně ptákovina, protože krev máme všichni červenou, že ano. Ovšem, že by symbolika? A ta hanba, to by mohlo být i u těch nafoukaných urozených. Že je hanba, že nadřazenost bývala v historii (a co si budeme povídat, i dnes) zneužívaná a ti „vyvolení“ se většinou chovali jako „prasátka“ anebo „hovádka“. Baví mě takto spojovat a přemýšlet.

Květy jsou jedlé. Můžeme je zakomponovat do našich pokrmů.

A velikonoční pečené Jidáše znáte? Recept mám zde.

Symbolika Jidášova stromu

Z květů tohoto stromu si můžeme udělat „Bachovu“ esenci.

• Je na pocity zrady.
• Pocity méněcennosti a viny za něco, co člověk udělal „špatně“.
• Ale ruku na srdce, kdo je bez viny, ať hodí kamenem. NIKDO není na tomto světě bez viny. Každý udělal něco „špatně“ a každý aspoň někdy pochybil. Jenže, v té chvíli, kdy se to stalo, v té chvíli vnímal, cítil a možná ani nemohl jinak jednat, než jak jednal. Prostě jsme lidé a z chyb a různých „životních keksů“, neboli omylů se prostě vyvíjíme v láskyplnou bytost. A Jidáš, Jidáš se prostě chtěl vyhnout následkům svého činu únikem. A to sebevraždou.

U člověka to vnímám tak, že místo aby se snažil odčinit co udělal, místo aby začal žít čestně, tak se zabil. V symbolice to znamená, že sám sebe odsoudil a nedal si šanci napravit sám sebe dobrým skutkem. Dobrý skutek je láska, kterou můžeme obdarovávat ty, kterým chybí. Odsoudil se, odepsal se, vyhodil se z života. Sám sobě odmítl dát šanci.

Také vnímám tuto symboliku Jidáše v tom, že je potřeba těch „zlých“, aby se člověk naladil na sebe sama (boha) a tím získal další šanci a milost.

Protože Bůh (vesmír, život, prostě si tam doplňtě co chcete), ten nás miluje i s našimi chybami. To člověk druhému člověku švihne dveřmi před nosem. Jen člověk neustále omílá zdánlivé křivdy a viní, trestá, nadává, ponižuje… No, a to všechno symbolizuje tento nádherný a zvláštní strom, který je spjatý s Jidášem a Ježíšem.

Síla žít a odpouštět

Použijeme mandlový olej. Mandle je prvním stromem, který rozkvetá v tomto krásném období. Mnoho starověkých civilizací považuje mandli za symbol plodnosti, znovuzrození a vzkříšení. V Bibli je často uváděna jako symbol Božího příslibu spasení pro vyvolený lid. V mém online klubu Moci si pomoci rostlinné oleje zmiňuji nejen z hlediska zdravotního, ale i spirituálního.

Do 50 ml rostlinného mandlového oleje nakapeme:

• 10 kapek Nardu – nosič světla
• 5 kapek Angeliky – chrání před poškozením čehokoliv čímkoliv
• 5 kapek Cedru – symbolizuje poznání

Směsí si můžeme mazat:

• chodidla – abychom očistili svou minulost, přítomnost a připravili budoucnost – neboli budoucí cnost
• solar plexus – abychom očistili sebe sama od útoků druhých lidí
• oblast srdíčka – abychom otevřeli svá srdce a přestali být tvrdí, odmítaví a pochopili druhé lidi.

Abychom byli laskaví a pomohli šířit lásku. Třeba bezvýznamnou pochvalou prodavačky. Nebo pošťačky. Nebo radostnou pomocí mamince s kočárkem. Případně laskavými slovy nějakou nešťastnou maminku pohladili ve chvíli, kdy její dítě řve jako blázen. Těch situací, kdy můžeme odčinit nějakou svou „vinu“ je tolik, že se nemusíme vnitřně trestat a „zabíjet“. Můžeme prostě začít hned.

Bez Jidáše by nebyl Ježíš, bez slabosti by nebyla síla. Bez smutku bychom si neužili radost…uvědomte si to přátelé. Hladím vás na dálku a přeji vám, abyste si dokázali odpustit sami sobě.