Destilovat hydroláty, tzv. květové vody, může dnes každý. Stačí si domů pořídit destilátor určený k destilování rostlin. Mnoho lidí se domnívá, že se destiluje hlavně kvůli éterickým olejům. Omyl. Velmi léčivé a žádoucí jsou i hydroláty, květové vody, vedlejší produkty při destilaci éterických olejů.
Výhoda hydrolátů je ta, že pro jejich výrobu není potřeba siličnatých rostlin, které v sobě mají ukrytý éterický olej. Dále je na hydrolátech úžasné i to, že jsou bezpečné pro děti, staré lidi a nemocné. Na rozdíl od éterických olejů, u kterých je potřeba dodržovat bezpečnostní pravidla.
Video o bezpečnosti éterických olejů klikněte zde:
Slovo hydrosol znamená z latiny hydro neboli voda a sol znamená roztok. V chemii pro to není žádný konkrétní název. V aromaterapeutickém světě slovo hydrosol je známo jako hydrolát, květová voda nebo rostlinná voda. Hydrolát je složen ze slova hydro – voda a lait – mléko. Mléko proto, že u některých rostlin je první voda při destilaci lehce mléčně zabarvena.
V INCI, tedy popisu složení produktu uvedeném na lahvičce musí být uveden pouze název rostliny, z které je hydrolát vydestilován. Případně konzervant. Pokud je ve složení voda plus éterický olej, NEJEDNÁ se o pravý hydrolát. Je to pouze smíchaná obyčejná voda, alkohol a éterický olej. Což je také účinné, ovšem z terapeutického hlediska naprosto rozdílné. A hrozí zde iritace od konkrétního přidaného éterického oleje.
Spoustu vychytávek, informací a vědomostí mám v mém online kurzu Vstupní brána k srdci aromaterapie, klikněte zde:
Hydrolát je kondenzovaná (sražená) pára, která se při destilaci stoupá vzhůru skrz rostlinný materiál. V kondenzátoru se zchladí a mění opět na vodu, která při destilaci začne kapat do nádobky. Tato voda má v sobě cenné látky získané z rostliny. Na povrchu této vody plave éterický olej. Ten se pak pomocí florentské nádoby oddělí od vydestilované rostlinné vody. Vzniknou tak dva produkty. Již zmiňovaný hydrolát a éterický olej. Ve chvíli, kdy držíme v ruce hydrolát a éterický olej, máme v ruce celou rostlinku.
Vše podrobněji popisuji v článku s názvem Destilace byliny od A do Z, klikněte zde:
Pokud si destilujeme doma, na větší množství domácího éterického oleje zapomeňme. Na to, aby nějaký byl, je zapotřebí obrovské množství rostliny. Což v domácích podmínkách destilování prostě moc nejde. My máme s manželem doma 30l destilátor, do kterého se vejde tak 2,5 kg rostliny. Pokud destilujeme kombinovanou destilací, tak 5 kg rostliny. Z tohoto množství máme cca 0,5 – 2,5 ml éterického oleje. Záleží na rostlině a její výnosnosti a také na tom, jaké bylo počasí. Živý kurz o destilaci bylin klikněte zde.
Pro příklad: Když jsme byli destilovat pomerančový květ Neroli v Itálii, museli jsme nasbírat 10 kg květu a z toho jsme měli 1 ml éterického oleje. Online kurz Vstupní brána k srdci aromaterapie, klikněte zde.
Z hydrolátů vaříme, pečeme, děláme si z nich luxusní domácí kosmetiku, koupeme se v nich, používáme je jako nosní kapky při rýmě, pijeme zředěné ve džbánu s vodou, děláme si z nich ozdravné několikadenní kúry, stříkáme jimi rostliny, osvěžujeme vzduch v místnosti a další a další.
Hydrolát si můžeme vydestilovat i z jiných než siličnatých rostlin. Poprvé jsme tyto byliny zkoušeli destilovat na hydrolát v roce 2015. Byli jsme s manželem první, kdo zkusil destilaci těchto bylin. A jasně, že v té době se na nás spousta lidí koukala jako na blázna! Dnes už to většina bere jako samozřejmost. Za ty roky jsme inspirovali ohromné množství lidí!
Kopřiva je jedna z nejznámějších jarních rostlin, spojená z detoxikací těla po uplynulé zimě. Nejvíce síly se nachází v jarní, zrovna vyklubané kopřivě. Říká se jí Elixír života. Její léčivé účinky byli známé už ve starověku. Nejznámější řecký lékař Hippokrates doporučoval šlehat kopřivami bolestivé údy. Římský lyrik Gaius Valerius Catullus ( 84-54 př. Kr.) píše, že se uzdravil klidem a kopřivou.
Kopřivu dříve sbírali před sv. Janem, a dávali si ji za okna a před dveře, aby zabránila vstupu do domu zlým duchům. Když se chtěli dříve přesvědčit, je-li člověk opravdu mrtvý, šlehali ho pozůstalí kopřivami. Když na mrtvém naskočily pupeny, žil. Mrtvá pokožka totiž nereaguje. Vlákna z povrchové lýkové části jsou velmi pevná, proto byla spřádána a tkalo se z nich, hlavně za 1. světové války byla tato vlákna náhražkou za textil.
My kopřivový hydrolát nejraději používáme do našich domácích šampónů na vlasy. Podporuje růst vlasů a také jsou pak vlasy po hydrolátu z kopřivy hodně lesklé a pevné.
Kopřiva, i když je považována za plevel, je velice účinná léčivka. Když ji manžel sbíral na destilaci, byl jediný, kdo nepoužil rukavice. Zatímco my jsme měli problém sbírat ji i v rukavicích. To se mu ale nevyplatilo. V ten den k večeru zjistil, že je nějaký povzbuzený. Bušilo mu srdce, jako před infarktem. Nemohl usnout. 36 hod vydržel být vzhůru. Prožil si smutek, stísnění, bezmoc. Proto buďte při sběru opatrní a použijte rukavice!
Více o kontraindikaci kopřivy a jejího bezpečného použití klikněte zde:
Nasbírali jsme do 30 l destilátoru 3 kg kopřivy. Z toho jsme vydestilovali 1,5 l kvalitního hydrolátu. Osvědčil se nám proti havěti na paprice pálivé. Havěť napadla zrovna rašící lístky papriky a vypadalo to, že je po ní. Manžel stříkal každé 3-4 dny tyto napadené lístky a za necelé 2 týdny byla paprika uzdravená.
Od té doby hydrolát z kopřivy používáme i na ochranu rostlin.
Éterický olej z kopřivy existuje, ale my jsme z uvedeného množství neměli ani kapku.
Tento hydrolát používáme na vlasy, do šampónů, do rozprašovače na lesk vlasů, na mastnou pleť.
Hydrolát z kopřivy, rozmarýnu, tinktura z lopuchu, lichořeřišnice. Stříkáme na vlasy. Podporuje růst a lesk vlasů.
Zalijeme 3 dcl vroucí vody a necháme 12 minut louhovat.
Pohled na zářivou louku plnou pampelišek skýtá pohled nevšední krásy. Je to světlo přicházející po temné zimě. Latinský název pampelišky pochází od lékaře Aviceny. Je odvozený od řeckého taraxis – zánět očí. V době Aviceny se mlékem, které pampeliška po utržení stonku vylučuje, léčil zánět očí. O této rostlince není známo, že by se tak často, jako ji známe dnes, vyskytovala ve starověku nebo středověku. Zřejmě až když se začal člověk později osidlovat a zemědělčit, přispěl k jejímu rozšíření.
Vzali se dvě odkvetlé ochmýřené pampelišky a ťukly se jedna o druhou. Pokud chmýří odletělo, znamenalo to chudobu. Pokud chmýří ulpělo na oděvu, znamenalo to bohatství. Také pampeliška snědená na Zelený čtvrtek znamenala zdraví po celý rok. Celý článek o účincích pampelišky klikněte zde.
S manželem jsme nasbírali 4 kg pampeliškových květů. S toho jsme vydestilovali 1 l hydrolátu. Vůně pampelišky při destilaci byla úchvatná. Samotný hydroláz voní zvláštně. Tak nějak trávovo-zeleninově. Zvláštností po destilaci bylo to, že nám doslova „vybělil“, vyčistil destilátor do lesklé mědi!
Hydrolát používáme na detoxikační kůry, odtučňovací, dále na pleť na vybělení kůže (díky našemu poznatku při destilaci), proti smutkům.
Éterický olej z pampelišky neexistuje.
S manželem se každé jaro, s prvními kvítky šeříku, omámeně potácíme kolem domu. Jejich silná vůně je příslibem krásných slunných dní, lásky a uvolnění. Určitě to znáte také. Nicméně wikipedie uvádí, že plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku syringin, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Syringin prý dráždí také sliznici a nalezneme jej rovněž v mnoha dalších rostlinách, které mohou být člověku jedovaté. Dříve byl v lidovém léčitelství užíván proti horečce. Šeřík se k nám dostal až v 16. století, a to z Osmanské říše.
Co mě tedy velice překvapilo bylo to, že paní Ing. Věra Žďárská používá šeřík jako jedlý květ na ozdobu. Také ho kanduje. To mi vnuklo nápad, že bychom ho mohli s manželem destilovat. Celý článek o šeříku a jeho použití v kuchyni klikněte zde.
Nasbírali jsme 5 kg květů šeříku. Z toho jsme vydestilovali tak 1,5 l hydrolátu. Ovšem vůně je svým způsobem opět taková travní. Očekávaná libá vůně omamných květů se nekonala.
Hydrolát z šeříku se používá proti horečce, proti bolesti v krku, proti smutku, krvácení.
Na trhu je k dostání extrakt CO2 z šeříku.
Do vydezinfikovaného rozprašovače 50 ml dáme 20 ml hydrolátu z šeříku, 20 ml hydrolátu z pampelišky, 1 ml rostlinný olej z pupalky, 8 kapek tinktury z propolisu, 2 kapky šalvěje muškátové, 1 kapka éterického oleje z citrónu. Potíráme každý večer před spaním.
Psáno pro internetový časopis Kouzlo vůní.
Zdroje:
Autorkou článku a fotek je Xenie Bodorík Pilíková
Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů
Jsem profesionální holistická aromaterapeutka, zdravotní masérka a bylinářka.
S mým manželem rádi cestujeme. Jezdíme po celém světě, především po Evropě, studovat destilování rostlin na éterický olej a hydrolát. Zajímají nás různé kultury a život v dalších zemích světa.
Učíme a inspirujeme lidi, jak si umět pomoci. Milujeme poznávat svět.
Bydlíme v lese v Brně, kde pořádáme i různé kurzy. Přehled našich luxusních zážitkových kurzů klikněte zde.
I když mám recepty a rady v článcích vyzkoušené a aplikuji je ve svém běžném životě, jejich použití nenahrazuje lékařskou péči a VŽDY, při závažném onemocnění, anebo když je jakákoliv pochybnost o svém zdravotním stavu, by se měl člověk poradit se svým lékařem.