Hodně lidí se mě ptá, jak docílit toho, aby místnosti voněli bezpečnou aromaterapií.
Doma nemají difuzéry, nechtějí aromalampy. Nevadí, můžeme si vyrobit svoje domácí, keramické „kameny“. Tento jednoduchý recept znám z dětství, z pracovní výchovy. Tenkrát mě ani ve snu nenapadlo, že se mi jednou bude hodit.
Výsledný výrobek vypadá jako kameny a zároveň je úžasným nosičem éterických olejů. Nahrazuje keramiku. Lze ho barvit, různě z něho tvořit všelijaké tvary.
Čtvrt šálku soli (používám himalájskou, krásně mi ty „kameny“ obarví na korálovou barvu)
Necelého čtvrt šálku vařící vody
Zalijeme mouku se solí vařící vodou. Mícháme nejdříve polévkovou lžící. Přidáme éterické oleje. Můžeme nabarvit i různými potravinářskými barvami.
Pokud se rozhodneme pro barvy, hněteme kameny v rukavicích, protože v této chvíli je utváříme rukama. Pokud těsto lepí, přidáme hladkou mouku. Uhněteme těsto, z kterých vytvoříme „kameny“. Velikost si volíme podle záměru.
Necháme uschnout u radiátoru. Buď na pečícím papíře, anebo já na zapékací misce.
„Kameny“ uschnou, ztvrdnou, voní a jsou krásným dárkem. Jejich výhodou je, že na ně můžeme průběžně kapat opakovaně éterické oleje ve chvílích, kdy jejich vůně vyprchá.
Zároveň se jako dekorace, například v misce s drahými kameny, ztratí. Pokud nás přestanou bavit, jsou ekologicky odbouratelné a lehce si můžeme vyrobit nové.
Tvoření je radost a tento výrobek zvládne i malé dítě. A vyrobit někomu dárek, to je cennější než ho koupit.
Jsem profesionální holistická aromaterapeutka, zdravotní masérka a bylinářka.
S mým manželem rádi cestujeme. Jezdíme po celém světě, především po Evropě, studovat destilování rostlin na éterický olej a hydrolát. Zajímají nás různé kultury a život v dalších zemích světa.
Učíme a inspirujeme lidi, jak si umět pomoci. Milujeme poznávat svět.
Bydlíme v lese v Brně, kde pořádáme i různé kurzy. Přehled našich luxusních zážitkových kurzů klikněte zde.
I když mám recepty a rady v článcích vyzkoušené a aplikuji je ve svém běžném životě, jejich použití nenahrazuje lékařskou péči a VŽDY, při závažném onemocnění, anebo když je jakákoliv pochybnost o svém zdravotním stavu, by se měl člověk poradit se svým lékařem.